Joryj Kłoc, ukrajinský (ne)tradičný folk.

Joryj Kłoc je ukrajinská folk-rocková formácia pochádzajúca z mesta Ľvov, ktoré hraničí s Poľskom. Toto kvarteto hudobníkov bolo sformované v roku 2008, ktoré od začiatku kombinovalo staré ukrajinské skladby a dávalo ich do elektronického rytmu, čím len obohacovali scénu o veľmi originálnu a svojskú tvorbu. Žáner kapely sa však nedá uzavrieť len do jedného celku, vzhľadom na ich širokú perspektívu. Podľa oficiálnej stránky sami označujú svoj štýl ako „ukrajinský rituálny hip-hop, Bohom‑udelený ethno-diabolský-rock z Ľvova, ktorý na pódiu prezentuje čistý chaos“

Svojou šikovnosťou sa snažia do tvorby zahrnúť stredoveké slovanské nástroje a celý svoj výtvor nakoniec obohatiť o punc moderna. Piesne zveľaďujú nástrojmi ako napríklad buchalo (tamburína, ktorá bola po stáročia obľúbená karpatskými muzikantmi), ninera (strunový nástroj, ktorý obľubovali najmä kobzari – ukrajinskí básnici), kontra husle a samozrejme všetko dopĺňajú o akustickú gitaru

Ich názov pochádza z tajného jazyka slepých kobzarov, čo bol ukrajinský náprotivok typických európskych trubadúrov, ktorí mali svoje vlastné zákony a politiku. Dnes sa dá v modernom jazyku názov tejto kapely interpretovať ako „ctihodný človek“ – alebo jednoducho V.I.P.

Joryj Kłoc apelujú hlavne na svoju kreativitu, čím chcú prezentovať a znova reinkarnovať veľmi staré a archaické piesne takým spôsobom, že priemerný poslucháč ani len netuší, že sa jedná o zašlú ľudovú tvorbu. A to je dôvod, prečo títo mládenci nazývajú svoj štýl práve rituálny hip-hop.

Kapela má doposiaľ najviac odohraných koncertov na domácej pôde, ale taktiež sa predviedli aj v susednom Poľsku, Bielorusku ba dokonca aj v Litve, kde sa objavili na festivale Kilkim Žaibu. Svoj repertoár však najbližšie obohatia aj o Slovensko, konkrétne navštívia 3. 11. 2018 Banskú Bystricu, kde sa u nás prvýkrát predstavia na Noci Besov.

 

V súčasnosti má kapela na konte 4 LP albumy:

  •  debutový album + joryj kłoc © 2014
  • CD Korba © 2015
  • Koza © 2016 – 13 fundamentálnych a veľmi starých ukrajinských piesní + 1 poľská koleda
  • Kóra © 2018 – zbierka novej akvizície Joryja Kłoca z ukrajinského, poľského a litovského folklóru – z tých krajín, kde má kapela zatiaľ najviac odohratých koncertov

Author: Devana

4 thoughts on “Joryj Kłoc, ukrajinský (ne)tradičný folk.

  1. Jistou dobu jsem je poslouchal docela dost, až se mi to naprosto ohrálo a začala mě ta hudba dost otravovat, svojí vlezlostí a prvoplánovostí. Největší hřebík do rakve ale bylo jejich chování na youtube a facebooku, kde svým ruským fanouškům plivali do obličeje a celkově se prezentovali jako typičtí primitivní ukrajinští nacionalisti (koneckonců Lvov, není se co divit, že). Nehledě na jejich psané vyjadřování, kdy nepíšou ani v ukrajinštině, ale v jakési hatlanině přepsané do latinky (asi aby se přiblížili Evropě). Jsou mi od určité doby hrozně nepříjemní.

  2. Tu sa to však asi stretáva s vaším nepochopením súčasnej situácie medzi Ukrajincami a Rusmi a taktiež v historickom kontexte. Popravde sa nikdy nemali radi a teraz sa to len viac vyostrilo. Čo sa týka latinky, tak mnoho Ukrajincov je za to, aby sa písalo latinkou po ukrajinsky, tento smer presadzovalo aj niekoľko historických osobností.

    1. Jako ukrajinista sleduji situaci na Ukrajině a vývoj v rusko-ukrajinských vztazích dlouhodobě. Nemyslím si tedy, že bych disponoval nedostatečným historickým kontextem, nebo že bych si nemohl vyhledat potřebné informace. Mohu se, samozřejmě, mýlit. Avšak tvrzení, že se Rusové a Ukrajinci nikdy neměli rádi, je novodobý mýtus, živený dnešním ukrajinským nacionalismem – nebo jej můžete něčím konkrétním podložit? Já bych na druhou stranu mohl uvést desítky a desítky ukrajinských osobností, které udělaly kariéru v carském Rusku i pozdějším Sovětském svazu a měly rozhodující vliv na směřování celé země. Můžeme také poukázat na tisíce smíšených ukrajinsko-ruských rodin. V neposlední řadě bije do očí např. i to, že dvou třetinám ukrajinského obyvatelstva nevadí mluvit jazykem těch, „které nemají moc rádi a teď se to s nima vyostřilo“ – prostě v tom nevidí problém, neřeší to. To jen tak mimochodem, ohledně „kontextu“.

      Co se týče latinky, tak „písmo“ Joryjů Kloců není žádným pokusem o transkripci ukrajinštiny do latinky z dob minulých, ale primitivní nedůslednou adaptací cizího písma na svůj jazyk. Připomíná to situaci, kdy moravští nacionalisté píšou zbabranou češtinou a vydávají to za moravský dialekt, nevěda absolutně nic o systému dialektů a o tom, že i nářečí se musí psát daným způsobem. Jde pouze o hrubou povrchní adaptaci latinky, která má odůvodnění v politických názorech jejích autorů. Mimochodem, představa, že Ukrajina přejde na latinku, je naprosto nereálná a je prosazována pouze nevelkou částí ukrajinské inteligence, která nemá spojitost s reálným životem.

      A nakonec. Je mi teď absolutně jedno, co mezi sebou Rusové a Ukrajinci zrovna mají za tahanice. To, že se kapela ke svým fanouškům chová jako namyšlení burani pouze na základě toho, že fanoušek je z určité země, je pro mě náznakem o inteligenci dané kapely. Bránit trapné a primitivní chování tím, že „oni se zrovna nemají rádi“, je směšné. V prvé řadě bychom si měli uvědomit, že jde o interakci kapely a fanouška – ne Ukrajince a Rusa.

      S pozdravem,

      Jan

      1. V tom chovaní teda máte pravdu, občas to prestrelia, ale zas netreba sa tváriť, že Ukrajinci mali s Rusmi nejaké skvelé vzťahy. Samozrejme v nacionalistických kruhoch je to ešte vyhrotenejšie.

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená.