Markus a Frida Torgeby – Pod širým nebem (2020)

Pod širým nebem - Markus Torgeby

 

Zhruba poslední dekádu (možná i o něco déle) stále více a více nabírají na síle hlasy jedinců, kteří v různých podobách nabádají k návratu k přírodě, propagují jednodušší a méně destruktivní způsoby života, život zcela mimo sítě (off-grid) apod. Stále rozšířenější je stavba energeticky nenáročných domů z přírodních materiálů (dřevostavby, slamáky atd.); videa typu What it Takes to Live a Simple Life mají miliony shlédnutí; lidé prahnou po knihách typu Raději zešílet v divočině, které vycházejí stále v nových a nových dotiscích, aby uhasily jejich žízeň. A na podobné vlně se veze také dnes recenzovaná kniha Pod širým nebem s podtitulem Jak najít v přírodě duševní klid, která vyšla v roce 2020 u Nakladatelství Zlín. To, že autoři pochází ze Skandinávie, asi nepřekvapí nikoho.

Kniha je rozdělena do třech hlavních částí – Cesta ven, Ticho a Dva světy -, které jsou dále děleny na kratší podkapitoly. První část popisuje Markusovo dětství, neutěšenou rodinnou situaci, jeho sportovní úspěchy i následné zranění, které jakékoli jeho ambice na budoucnost v této oblasti rázem utlo. To vedlo k depresím a nakonec rozhodnutí vydat se napospas tomu jedinému, co jej uklidňovalo – divoké švédské přírodě. Druhá část tak nabízí především postřehy a drobné úryvky ze čtyř let, které Markus strávil bivakováním v divočině, odkud si jen tu a tam chodil přivydělat do domova důchodců, aby měl na jídlo. Poslední část nás nakonec pomalu přenáší až do nedávné minulosti/přítomnosti, která se nese ve znamení založení rodiny a nastěhování se do vlastnoručně postaveného domku uprostřed švédských lesů, prolnutí dvou světů, dvou životů – toho jednoduchého, primitivního, samotářského a toho modernějšího, rodinného, který se nebojí využívat elektřiny i tekoucí vody.

Targebyho dílo ani zdaleka není souborem „instantní přírodní moudrosti“, daleko spíše prostě jen přináší životní cestu a zkušenosti jednoho Švéda, který se rozhodl žít trochu jinak.

U podobných titulů vždy hrozí, že narazíte na autora, který se jen veze na moderním trendu, aniž by přinášel jakoukoliv přidanou hodnotu. Na každé stránce se nachází alespoň jedna rada, která vám do pár dnů zaručeně změní život k nepoznání a celá kniha tak působí spíše jako souhrn instagramových postů. Podtitul Jak najít v přírodě duševní klid by mohl napovídat, že tato kniha bude z podobného ranku. Naštěstí se jedná spíše o marketingový tah a se samotným obsahem vlastně nemá mnoho společného. Targebyho dílo ani zdaleka není souborem „instantní přírodní moudrosti“, daleko spíše prostě jen přináší životní cestu a zkušenosti jednoho Švéda, který se rozhodl žít trochu jinak. Pod širým nebem je tak, i díky Markusově stylu psaní, spíše pocitovou záležitostí než návodem jak krok za krokem v náručí přírody dosáhnout osvícení.

Torgebyho styl je minimalistický, stručný a přímočarý asi jako jeho způsob života během těch čtyř let, které strávil sám v divočině. To s sebou však nese i své zápory. Na jedné straně zmiňovaná jednoduchost společně s bohatým vizuálním doprovodem zaručují výraznou čtivost materiálu, na straně druhé však znemožňují artikulaci jakýchkoli hlubších myšlenek. Torgeby rovněž vynechává jakýkoli detailnější popis praktických aspektů podobného způsobu života. Zejména pak finanční stránka bývá vždy zajímavá a i zde bych jí uvítal. Na druhou stranu Pod širým nebem se ani nesnaží tvářit jako podobný typ knihy. Její největší přínos tak spočívá ve schopnosti probudit ve čtenáři (ne)určité pocity potřeby razantní změny životního stylu, nutí ho uvědomit si, jak málo je vlastně ke spokojenému životu potřeba a může sloužit jako prvotní impuls vedoucí k hlubšímu zájmu o podobná témata pro ty, kteří se s nimi dosud nesetkali.

Četba vás naplní podivným klidem a touhou sbalit se a vyrazit na hodně dlouhý vandr s termínem návratu „nikdy“. A už jen kvůli tomu má cenu si tuhle knihu přečíst.

Ona pocitovost celé knihy je následně doplněna a podpořena zmiňovanou vizuální složkou, kterou má na starosti Markusova manželka Frida. Podobně jako text je i obrazová část minimalistická, a také moderně a čistě působící. Zároveň má však svůj specifický charakter, který by se dal nejlépe popsat slovem rurální. Prostě takové „skandi“ skrz naskrz. Ona ostatně celá kniha by se dala označit jako taková „atmosferická skandi zálesárna“.

Abych tedy recenzi nějak zakončil – Pod širým nebem není kniha, kterou byste potřebovali mít v poličce. Po dočtení nebudou její stránky pokryty podtrhanými myšlenkami a jejich okraje nebudou zdobit žádné vaše poznámky. Pár tipů (např. jak rozdělat oheň, jak šplhat na stromy nebo jak získat březovou vodu) je sice užitečných (zejména pro ty, kteří s pobýváním v přírodě „na divoko“ nemají mnoho zkušeností), ale všechny najdete během pár minut na internetu aniž byste za ně museli platit. Přesto vás její přítomnost v domácnosti ani v nejmenším nebude urážet. Její četba vás totiž naplní podivným klidem a touhou sbalit se a vyrazit na hodně dlouhý vandr s termínem návratu „nikdy“. A už jen kvůli tomu má cenu si tuhle knihu přečíst.

 

V případě dalšího zájmu o Markuse Torgebyho, jeho život a filosofii se můžete podívat na jeho webové stránky nebo Instagram.

 

Hodnocení: 6/10 Nadprůměr

Napsal: Mythago

Author: Mythago

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená.