Burzum – Thulêan Mysteries (2020)

Predstavovať Burzum na týchto stránkach by bolo ako hádzať hrach o stenu. Absolútna zbytočnosť, keďže nepoznám black metalistu, ktorý by sa s touto ikonou ešte nestretol. Varg Vikernes predstavuje pojem v black metale, ktorý pre jedných symbolizuje úplne opovrhnutie a odmietnutie celej jeho tvorby, či prehnané uctievanie každého tónu, ktorý Varg hoc aj omylom zahrá na gitare. Ja osobne som niekde uprostred. Svojho času pre mňa predstavovala raná tvorba Burzum až po jeho klávesové pokusy z väzenia vrchol tvorby severského black metalu. Po jeho prepustení a albume Belus však môj záujem akosi opadol. Neviem či to bolo spôsobené tým, že mi akosi Varg už svojou novou tvorbou nevedel nič povedať, alebo som sa ja jednoducho posunul inam. Každopádne musím povedať, že na Burzum som nikdy úplne nezanevrel. Preto má jeho posledný počin prebudil z pisateľskej letargie a odhodlal opäť oživiť sluchové bunky navždy obetované Hvis Lyset Tar Oss.

Čo vlastne Varg prináša poslucháčovi v roku 2020 svojim posledným albumom? Ambient pod názvom Thulêan Mysteries. Sám tento album tituluje ako „soundtrack to Thulê, to Mother Nature and life itself“. Poďme sa teda pozrieť čo prináša skoro hodinu a pol poslednej odysey tohto zblúdeného moreplavca. Ako však poznám za tie roky Varga, toto nebude určite posledné slovo.

Thulêan Mysteries obsahuje 23 skladieb rôznej dĺžky cez rozsiahlejšie kompozície až po naozaj krátke skladby, kde sa sami pýtate, či to bol len taký nápad alebo išlo o serióznu skladbu. Atmosféra tu naozaj nechýba, nakoniec Varg túto schopnosť priblížiť jeho vnútorný svet poslucháčovi vždy perfektne zvládal. Celý album však pôsobí mierne nedokončene, rozhárane a má svoje silné a slabé miesta. Pôsobí miestami naozaj ako soundtrack k dákej hre. Nakoniec Varg sa na túto skutočnosť aj odvoláva a opisuje tento album ako určitú plejádu nápadov, ktoré sa časom nazbierali. Tu tkvie aj samotný kameň úrazu. Niektoré skladby naozaj vôbec nie sú zlé, pôsobia kompaktne a vtiahnu poslucháča do svojich melódií. V kombinácií s tými nudnými a „nedokončenými“ však ako celok u mňa Thulêan Mysteries prehráva. Ak by v tomto prípade šlo o kompiláciu nevydaných skladieb posudzoval by som tento materiál zrejme inak. Z tých silnejších momentov z tohto albumu, ktoré mi pripomenuli dôvod prečo som mal Burzum svojho času tak rád spomeniem The Dream Land, The Password, The Road to Hel, či Forebears. Do veľkej miery je celý album určitá nostalgia z dôvodu použitých samplov pri jednotlivých skladbách. Bohužiaľ však iba nostalgia, keďže väčšina skladieb nedosahuje takých kvalít aby sa človek dodatočné vracal k tejto nahrávke.

 

 

Čo dodať na záver. Azda len jednu vec. Sme svedkami konca skupiny, ktorá ovplyvnila tisíce hudobníkov. Určila smer samotného žánru, či už sa to niekomu páči alebo nie. Thulêan Mysteries je možno trošku rozpačitý koniec, no tam kde sa niečo končí niečo nové začína. Časom uvidíme čo, ja len dúfam, že to opäť nebudú patetické prednášky starnúceho muža v maskáčoch ako sme pri Vargovi za posledné roky zvyknutí.

 

Napísal: Blutkrieg

Hodnotenie: Priemer / 5

 

English overview:

What is representative about „Thulêan Mysteries“, the last album of Norwegian black metal legend Burzum? Here we will find 23 ambient songs with a unique atmosphere taking us back to the old Varg’s releases. However, this album does not feel whole, it’s more like a compilation. Some shorter songs even sound unfinished and therefore the lowered overall rating but the longer compositions retain the old spirit of Burzum. Still, the fact remains that this album did not outshine Varg’s older ambient production which will remain in our memory forever.

 


 

Narozdíl od kolegy Blutkriega se řadím k těm, kteří „přehnaně uctívají každý tón, který Varg zahraje na kytaru, byť je to i omylem“. Vedle kultů jako Hvis Lyset Tar Oss nebo Filosofem tak na podobnou úroveň stavím i jeho povězeňskou tvorbu, hlavně pak Belus s naprosto úchvatnou skladbou Glemselens Elv a Fallen, kterému zas vévodí Jeg Faller. I tak neoblíbené album jakým je Umskiptar, po němž Burzum přestala aktivně sledovat většina lidí, kteří jej sledovali jen kvůli hudbě, se mi v přehrávači protočilo mnohokráte a tu a tam se k němu ještě stále vracím. Jak už bylo naznačeno výše, Thulêan Mysteries pokračuje v ambientním/dungeon synth stylu, který nastolily desky Sol austan, Mani vestan a The Ways of Yore. Varg sice porušil, co řekl, a vydal další album, nikdo ale určitě nečekal, že by kdy mohlo jít o album mající něco společného s metalem.

Abych pravdu řekl, na to že novou desku recenzuji jsem ji slyšel jen málokrát a snad ani jednou celou v kuse. Pokud si jí budu pouštět v budoucnu, bude to rovněž velmi sporadicky. Znamená to, že Thulêan Mysteries jsou nepovedenou nebo snad špatnou nahrávkou? Pro mnohé jistě, já si to ale nemyslím. Jde o album velmi specifické a specifickým způsobem je k němu nutné i přistupovat. Jak Varg psal na svém twitteru Thulean Perspective (Gandalf the Ghost), Thulêan Mysteries je primárně určeno jako podklad k jeho stolnímu RPG MYFAROG. Neříkám, že musíte hrát tuhle deskovku, abyste si hudbu nového alba užili. Nicméně je dle mého chybou přistupovat k němu jako samostatnému celku.

 

 

Hudba se dá škatulkovat různými způsoby, v tomhle případě mne napadá ale jen jedno vhodné rozdělení. Existuje hudba, která posluchače pohltí, navodí mu jisté emoce a nevyžaduje od něj přílišnou iniciativu. Na druhé straně je pak hudba, která od posluchače vyžaduje, aby ji doplnil vlastní myšlenkovou projekcí, svými zážitky, zkušenostmi; která se mu musí trefit do nálady a do jeho rozpoložení. Myslím, že je jasné, do které kategorie spadá novinka Burzum. Thulêan Mysteries funguje jako podklad pro cesty vlastními myšlenkovými světy, a co víc – funguje jen v případě, kdy se na ní plně nesoustředíte. Opravdová síla téhle nahrávky se projeví pouze ve chvíli, kdy se stává materiálem vnímaným podvědomě a nikoli vědomě analyzovaným. Přesto se tu určitě nachází kusy, které je možné si užít i jako klasické skladby. Jde pak hlavně o písně v minulosti již samostatně zveřejněné, jako jsou A Forgotten Realm nebo titulní Thulêan Mysteries, nebo ty, které bylo možné slyšet ve Vargových Youtube videích – Heill Odinn, Sire; Heill auk Sæll; The Great Sleep. Jde o skladby, které mne dokáží pohltit vždy, když si je pustím a navozují ve mně stejné pocity primitivismu, syrovosti, melancholie a na přírodě založeného romantismu, jako Dunkelheit, Glemselens Elv nebo Det som en gang var.

Je třeba podotknout, že tohle hodnocení je protkáno silnou nostalgií, což je z předchozího textu pravděpodobně patrné, aniž bych to na tomhle místě ještě musel zdůrazňovat. Před tím, než youtube uspořádal hon na tzv. „závadné“ kanály, což odnesl mimo jiné i kanál Thulêan Perspective, míval jsem období, kdy jsem si dával i několik Vargových videí denně. Vlastně ani nešlo o to, co říkal – ať už šlo o nenávistné výlevy, (pseudo)historické lekce nebo videa o permakultuře a domácím vzdělávání (jelikož jsou zrovna tahle dvě témata mně hodně blízká, nejvíce opravdu hodnotných informací jsem si odnášel právě z nich), vždy z nich sálal klid. Klid způsobený jak prostředím, ve kterém byla natáčena, tak především hudbou, která v podstatě vždy hrála v pozadí. Proto když po pár letech opět slyším ty melodie i nové skladby, které ale působí známě, přepadá mě nostalgie částečně ovlivňující mou percepci předkládaného materiálu.

 

 

Jak tedy na závěr zhodnotit Thulêan Mysteries? Z předchozího textu lze možná vyčíst až nekritické nadšení, ale není tomu tak. Ne zcela. Nová deska Burzum zcela přesně naplňuje slova „není pro každého“. Ona spíš není téměř pro nikoho. A mnohdy nebude ani pro mne. Varg Vikernes žije ve vlastním světě, který je většině lidí cizí a to se zrcadlí i v jeho hudbě, která je stále méně přístupnou. Jakoby všichni, kromě Varga samotného, postrádali ten „klíč k bráně“, jenž by nám umožnil odemknout cestu a porozumět. Na druhou stranu je to možná právě to, co mě na hudbě Burzum tak přitahuje. Jedno Vargovi rozhodně upřít nelze – je svůj.

 

Napsal: Mythago

Hodnocení: Vyšší nadprůměr / 7,5

 

English overview:

Thulean Mysteries is very specific album. Basic assumption is that we can listen to the music album and then rationally analyze it but in this case it hurts the music itself. New Burzum’s album works rather well if you are not concentrating on it, or if you are listening to it while doing something else – like playing Varg’s tabletop RPG MYFAROG (but it doesn’t have to be just this). However there are also song that you can really enjoy as classical musical pieces and not just mood-creating atmospheres. Those are for example A Forgotten Realm, Heill Odinn, Sire or The Great Sleep. Especially these songs can still bring the feelings of primitivism, rawness, melancholy and nature-based romanticism which old Burzum albums were able to. This album is definitely not for everyone (it’s basically for no one), but it’s not a bad album and at least I was able to honestly enjoy it.

Author: Blutkrieg

2 thoughts on “Burzum – Thulêan Mysteries (2020)

  1. Popravdě, připadá mi to dost slabé. Za vrchol Vargovy post-kriminálové ambientní tvorby považuji album Sôl austan, Mâni vestan, ta následující mi přijdou jako jeho druhý a třetí slábnoucí odvar.

  2. Mne sa napríklad celkom páčil aj Umskiptar, tie ambienty som poriadne ani nepočul, musím to dohnať. Celkovo na to, že vediem tento web, mám celkom dosť veľké resty za posledné roky.

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *